Seznam hradů a zámků JmK Přidat komentář    

Pověsti z hradů a zámků: zámek Mikulov - Jihomoravský kraj

Pověst je často veřejností chápána jako slovesný záznam reálné události, nicméně pravdivým záznamem reálné historické události není a vždy je potřeba ji vnímat především jako uměleckou fikci - i když v jejím základu může být obsažen pravdivý příběh

Sirotčí hrádek



Dnešnímu zámku Mikulov, který je výraznou dominantou města, předcházel hrad. Ten byl vystavěn ve 13. století podle přání a potřeb přemyslovského státu. Přemysl Otakar II. hrad věnoval Lichtenštejnům.

V 16. století koupil zdejší majetek uherský šlechtic Ladislav Kereczeny, hejtman a vojevůdce císařského vojska. Byl to pán krutý a bezcitný a běda každému, kdo by se mu dostal do rukou. V dobách tureckých válek nebyla nouze o zajaté Turky, v uherských pevnostech jich bylo stále dost a dost. Co hejtmana nenapadlo! Bral s sebou zajatce na hrad a používal je jako terče při střelbě. Ubožáky přivazoval ke stromu a spolu se svým synem na nich zkoušel své střelecké umění.

Jednou se stalo, že hejtmanovi padl do rukou Ali, syn mocného tureckého paši. Byl zajat se svým sluhou Hasanem. Vznešený Turek nabízel Kereczenymu značné výkupné, propustí-li ho na svobodu. Po delším jednání hejtman slíbil, že vydá Aliho jeho otci za pět tisíc dukátů, které přinese Hasan v určené lhůtě.

Věrný Aliho sluha se tedy vypravil pro výkupné a zajatec se těšil na návrat domů. Ale běda! Lhůta vypršela a Hasan nikde. Kereczeny se rozlítil a vyčetl Alimu, že si z něho tropí blázny. Svým pacholkům rozkázal, aby zajatce přivázali ke stromu jako terč pro jeho syna. Ali marně prosil a zapřísahal zuřícího šlechtice. Stalo se, co krutý pán rozkázal. Již trčelo z Aliho těla několik šípů, když vtom se ozve na dlažbě dusot kopyt a na zpěněném koni vletí na nádvoří Hasan. Seskočil z koně, vrhl se Kereczenymu k nohám, podal mu váček zlaťáků a chvatně spěchal, aby odvázal svého pána. „Zpátky!“ zahřměl hejtman. „Slíbil jsem, že vydám zajatce jeho otci a slovo dodržím. Nebylo však ujednáno, mám–li ho odevzdat živého nebo mrtvého. Proto se nenech vyrušovat, synu, a střílej dále!“ Nic nepomohly nářek a prosby Hasanovy, sluha si nakonec odvážel jen mrtvolu.

Čas plynul a Turci oblehli opevněné uherské město, kde byl Kereczeny velitelem posádky. Obhájci se statečně bránili divokým útokům, ale již za několik dní bylo zřejmé, že chatrné městské hradby dlouho neodolají. Proto se posádka stáhla na hejtmanův opevněný hrad. Město vypálili, aby nepřítel dobyl jen spáleniště.

Turci však s tím větším úsilím zaútočili na hrad. Zakrátko padly všechny bašty a posádka ustoupila do věže. Tady by mohli dlouho čelit obléhatelům, ale brzy nastala bída o potraviny, a když k tomu došla voda, začali obránci vyjednávat s Turky o čestné kapitulaci. Vyjednávání mělo úspěch. Turecký paša nabídl obleženým svobodný odchod se zbraní, pokud složí jeho janičářům pět tisíc tolarů žoldu. Kereczeny ochotně poslal do tureckého tábora žádanou částku. Ještě téhož dne opouštěli vyhladovělí a žízniví obránci hrad. Kereczeny sám ještě šel podle kapitulačních podmínek poděkovat tureckému veliteli za blahovůli. Ale co to? Sotva vejde do stanu, přiskočí k němu několik janičářů a v okamžení je odzbrojen. Vtom už také zazní z pozadí hlas: „Buď vítán! Nedočkavě spěchám, abych se ti odvděčil za vše, co jsi dobrého prokázal mému synu Alimu.“ Zbledlý Kereczeny poklesl v kolenou a stanem se rozlehl ďábelský smích.

Těžce pomstil paša svého syna. Posádka byla rozlícenými janičáři pobita do posledního muže, Kereczenyho odvezli do Bělehradu. Tam ho paša nejprve zavedl k balzamované mrtvole Aliho. Zde mu řekl: „Přísahal jsem, že nepochovám svého syna, dokud ho náležitě nepomstím. Proto jsem obléhal tvé město a hrad. Šlo mi jen o tebe. Teď jsi konečně v mé moci a mohu Aliho uložit k věčnému odpočinku. Ty se však také rozloučíš se světem.“

Příštího dne dal paša napěchovat magnáta do sudu a natlouci do jeho stěn tolik dlouhých hřebů, co se jich tam vešlo. Potom pacholci svrhli bečku do Dunaje.





Víte o nějaké zajímavé pověsti, která se váže k našim hradům a zámkům?

Uvítáme, když nám ji pošlete na e-mail jindrich.biza@seznam.cz

Portál mojeBrno Top zajímavosti Brna Top zajímavosti Moravy

Copyright © 2007-2018, mojeBrno
mail na autora webu   email