Hrad vystavěli po začátku 14. století se souhlasem krále Jana Lucemburského páni z Lichtenburka jako královskou pevnost společně s hradem Frejštejnem na posílení hradu Bítova.
Zpočátku šlo o nevelký hrad přibližně oválného půdorysu, oddělený od hřebenu hlubokým příkopem. Areál hradu vymezovala mohutná zed s věží na severu a s palácem na protilehlé straně.
Od r. 1460 náležel Cornštejn Hynkovi z Lichtenburka na Bítově, který pro rodovou řevnivost s Kunštáty odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad.
V létě roku 1465 došlo zhruba po roce k dobytí Cornštejnu vojáky krále Jiřího z Poděbrad, když posádka hradu se dobyvatelům dobrovolně vzdala. Zbytky ležení obléhatelů jsou dodnes patrné na hřebenu jižně proti hradu. Poraženému Hynkovi Bítovskému z Lichtenburka král Jiří z Poděbrad Cornštejn odebral a předal jej Jindřichu Krajíři z Krajku.
V roce 1542 byl hrad přestavěn, aby mohl lépe vzdorovat možnému nájezdu Turků - bylo doplněno opevnění, vznikla nová vstupní brána v západní parkánové zdi vnitřního hradu, a cestu po západním svahu uzavřela zeď s branou.
Ve výsledku měl Cornštejn celkem devět bran a zaujímal opevněnou plochu více než jednoho hektaru.
Po nějakém čase pak Cornštejn přechází opět do rukou rodu Lichtenburků. Po vymření rodu v roce 1576 koupili Cornštejn Štrejnové ze Švarcenavy, kteří přestali sídlo udržovat.
Kolem roku 1580 se Cornštejn uvádí již jako pustý.
Mezi dalšími majiteli se vystřídala hrabata z Daunu (1788) a naposledy Haasové z Hasenfelsu(1912). Na základě Benešových dekretů jim byla zřícenina hradu v roce 1945 zestátněna.
Zbytky zdí Cornštejna a palácové sklepy dodnes tvoří malebnou siluetu v zalesněné stráni.
Svahy v okolí hradu Cornštejn, porostlé teplomilnou lesostepní vegetací, jsou chráněny jako přírodní rezervace o rozloze 18,6 ha.
Cornštejn je v současnosti přístupný veřejnosti pouze po 2 měsíce v období letních prázdnin.
Objevili jste v článku nesrovnalost ?
Můžete zanechat vzkaz v knize návštěv
